COGITO
ergo sum
"Myslím, tedy jsem."
Roku 1641 si René Descartes sedl ke krbovým kamnům v holandském pokoji a rozhodl se zbořit celou stavbu lidského vědění. Jednou, radikálně, metodicky. Nikoliv ze zoufalství — ale z přesnosti. Chtěl vybudovat filosofii tak pevnou, aby ji nemohlo otřást nic. Začal tím, že zpochybnil vše, co bylo dosud považováno za jisté.
— ✦ —Narodil se roku 1596 v La Haye en Touraine — obci, která dnes nese jeho jméno. Studoval u jezuitů, kde získal vynikající vzdělání v matematice a scholastice. Pak vstoupil do armády, ne aby bojoval, ale aby cestoval a pozoroval svět. Právě v armádních ubikacích roku 1619, v noci plné inspirativních snů, zažil zjevení, které ho nasměrovalo k filosofii jako matematicky přesné metodě.
Celý svůj dospělý život strávil v Holandsku — záměrně. Tato decentralizovaná republika nabízela intelektuální svobodu, jakou nenabízel žádný jiný stát Evropy. Descartes publikoval anonymně nebo pod šiframi, znal osud Galilea a odmítl opakovat jeho chybu. Byl opatrný, metodický, přesný — stejně jako jeho filosofie.
"Číst staré knihy je jako hovořit s nejlepšími dušemi minulých věků. Ale ten, kdo tráví příliš mnoho času v jejich společnosti, se stane cizincem ve svém vlastním."
Zemřel roku 1650 ve Stockholmu, kam ho pozvala švédská královna Kristina na ranní filosofické lekce v pět hodin ráno — v chladném skandinávském zimním vzduchu. Descartes, zvyklý pracovat do poledne v posteli, podlehl zánětu plic po pouhých pěti měsících. Ironie osudu, která by ho samotného rozesmála.
RENÉ DESCARTES · 1596–1650 · DISCOURS DE LA MÉTHODE
Architektura Jistoty
-
01
METODICKÁ SKEPSE
Descartes nepochyboval proto, že byl skeptik — pochyboval metodicky, jako chirurgický nástroj. Vše, co lze byť hypoteticky zpochybnit, odložit. Smysly klamou, sny jsou nepřekvapivě přesvědčivé, a co kdyby existoval zlý démon, který nás systematicky klame ohledně vší reality? To, co zůstane po takovém vyčerpání, je nezbytně jisté.
-
02
COGITO ERGO SUM
I kdyby mě klamal zlý démon, musím existovat jako ten, koho klame. Cogito ergo sum — myslím, tedy jsem — je nejjistější propozice filosofie. Nelze ji zpochybnit, aniž bys ji potvrdil: pochybovat znamená myslet, myslet znamená existovat. Z tohoto jediného pevného bodu Descartes rekonstruoval veškerou realitu — jako Archimédés, který chtěl pákový bod k pohybu Země.
-
03
DUALISMUS MYSLI A TĚLA
Svět se skládá ze dvou radikálně odlišných substancí: res cogitans (věc myslící — duše, mysl) a res extensa (věc rozprostraněná — tělo, hmota). Mysl je nedělitelná, neprostorová, svobodná. Tělo je stroj řídící se mechanickými zákony. Jak tyto dvě substance interagují? Descartes říkal, že skrze šišinku mozkovou. Tato odpověď nestačila — a filosofové ji řeší dodnes.
-
04
VROZENÉ IDEJE
Některé ideje nejsou odvozeny ze zkušenosti — jsou vrozené, vloženy do mysli Bohem. Idea Boha jako nekonečně dokonalé bytosti nemohla pocházet z konečné zkušenosti — proto musí existovat nekonečný zdroj, z nějž pochází. Ontologický argument v racionalistickém hávu: dokonalá bytost nezbytně existuje, protože neexistence by znamenala nedokonalost.
-
05
MATEMATIKA JAKO VZOR
Descartes byl také matematikem — vynálezcem analytické geometrie, autorem souřadnicového systému nesoucího jeho jméno. Filosofii chtěl konstruovat more geometrico — jako matematiku: z axiomů a definic dedukovat nezvratné závěry. Tato vize formovala celý racionalistický projekt sedmnáctého století. Spinozova Etika geometrickou metodou je jejím nejradikálnějším naplněním.