SYMPO
sion
"Celá evropská filosofická tradice je poznámkou pod čarou k Platónovi."
Platón nepsal filosofii. Budoval katedrálu. Každý dialog je kamenem v architektuře, jejíž celkový tvar je vidět pouze tehdy, když ustoupíš dost daleko. Teprve pak uviděl to, co Alfred North Whitehead formuloval jako nejpřesnější větu o dějinách filosofie: celá evropská tradice je poznámkou pod čarou k Platónovi.
— ✦ —Narodil se kolem roku 428 př. n. l. v Athénách aristokratické rodině. Jako mladík byl fascinován politikou — až do okamžiku, kdy athénská demokracie odsoudila k smrti Sokrata. Tato událost ho přepólovala. Politiku odmítl jako zkaženou hru. Místo toho strávil deset let cestováním po Egyptě, Itálii a Sicílii — kde se třikrát neúspěšně pokusil zavést filosofické vládnutí u sicilských tyranů, pokaždé s katastrofálními výsledky.
Po návratu do Atén founded Akademii — první instituci vyššího vzdělávání v evropské historii. Fungovala čtyři staletí po jeho smrti. Psal dialogy, které jsou unikátní v historii filosofie: jsou to dramatická díla, ne suché traktáty. Sokrates žije na jejich stránkách jako literární postava, ironický, nepolapitelný, nebezpečný — a Platón ho proměnil v nesmrtelného.
"Největší přestup — říct nepravdu o věcech, které jsou."
Whitehead měl pravdu. Platón formuloval problémy, na nichž filosofie stojí dodnes: vztah jazyka a reality, otázku spravedlnosti, epistemologii, metafyziku, estetiku, politiku. Nešlo o to být prvním — šlo o to být tak radikálně přesný, že žádný přemýšlející člověk od té doby nemohl tyto otázky ignorovat.
PLATÓN · ATHENIENSIS · DISCIPULUS SOCRATIS · MAGISTER ARISTOTELIS
Svět Idejí
-
01
TEORIE FOREM
Svět, který vidíme, je stínem skutečnosti. Za každou konkrétní věcí — koněm, stolem, spravedlivým činem — stojí věčná, dokonalá a neměnná Forma (Idea). Konkrétní kůň se podobá Formě Koně, ale je jejím nedokonalým odrazem. Skutečné poznání je poznání Forem — ne smyslových jevů. Filosofie je vzestup od stínů k světlu.
-
02
ALEGORIE JESKYNĚ
Lidé jsou jako vězni v jeskyni, spoutáni čelem ke stěně. Na stěně vidí stíny věcí přenášených za nimi — a tato hra stínů je pro ně veškerou realitou. Filosof je ten, kdo se osvobodí, otočí, vyjde na světlo — a pak se vrátí zpět do jeskyně říct ostatním pravdu. Za to bude pravděpodobně zabit, protože narušuje pohodlnou iluzi.
-
03
FILOSOF KRÁL
V Ústavě Platón tvrdí, že spravedlivá polis vznikne teprve tehdy, kdy se filosofové stanou vládci — nebo vládci philosophy. Ne proto, že moudří chtějí moc, ale proto, že jedině moudří dokážou moc podřídit spravedlnosti. Ústava není utopie — je to diagnóza všech degenerujících politických forem a analýza podmínek jejich pádu.
-
04
EROS JAKO ASCENDENCE
V Symposionu kněžka Diotima vyučuje Sokrata: erotická láska k jediné krásné osobě je nejnižší stupeň. Z něj lze vystoupat k lásce k tělesné kráse obecně, pak k duchovní kráse, pak ke kráse zákonů a vědění, a konečně k samotné Formě Krásy — Kráse o sobě. Erotická energie jako kosmický motor filosofického vzestupu.
-
05
ANAMNÉSIS
Duše existovala před narozením v říši Forem a při vtělení toto vědění zapomněla. Učení není získávání nového — je to vzpomínání. Ve Menónovi Sokrates vede nevzdělaného otroka k odhalení pythagorovy věty bez jediného přímého výkladu — pouhou správnou posloupností otázek. Každý člověk v sobě nese potenciál k absolutnímu vědění. Je otázkou, zda ho probudí.